zlobíš mě jak svině ty vole

co se děje na fotce? toť otázka

Rozpadl se mi můj vnitřní svět. Byla jsem nucena opět vstoupit mezi lidi, kterým nechci a nemůžu říct nic intimního, mluvit s nima o mým soukromí a tom, co třeba poslouchám. Myslím, že ani jeden se ani zdánlivě nepřibližuje těm, kterejch si nejvíc vážím. Po těch se mi už strašně stejská, i když jsem je neviděla jen pár dní a přitom jsou ode mě jen pár metrů. Každej večer padám do deprese. Do toho to počasí...Novej neskutečnej učitel, kterej mě má na můj kdysi oblíbenej maturitní předmět...No neodmaturuju. Nemám šanci. Učitelé začínaj chrlit maturitní otázky a vážný řeči, do toho se každej ještě ptá, kam půjdeme na vejšku...Už strašně chci aby bylo aspoň 20.září.
Nevím....nejspíš si teď půjdu lehnout, zahrabu se do teplý peřiny a budu vzpomínat na to nejlepší volno a léto mýho života a k tomu si pobrečím nad tím, že letos kvůli učení nebudu mít čas na to a na ty, co mi zvedaj náladu...

Jo a je mi jedno, co si o mě ve třídě myslej, protože já na vás kašlu. Na všechny. Jste mi víte kde.
A Hugedick mi je taky tam - smazal mi winamp (asi aby měl víc místa na porno) a teď mě zase vyhazuje od počítače!

Lack - Simonix mi k náladě teda fakt nepřidá. Je mým dobrým zvykem, že z celý desky nějaký veselý nebo energický kapely se mě nejvíc líbí ta nejodlišnější a nejdepresivnější skladba...

ach jóóóóó