Můj smysl života je pořádný metalový sólíčko.

Dneska jsem si pročítala svůj deníček z let 2001-2003. Nevím, jestli bych ho radši neměla spálit. Každej tejden jsem tam psala o chlapovi, do kterýho jsem se právě platonicky zamilovala. O co hůř, v dalších povedených dílech tohoto soukromého veledíla už používám slovo "milovat" jako na běžícím pásu, myslela jsem to tehdy tak hrozně vážně. Naivka už tehdy, no. To kdybych si ho měla vést i dneska, bylo by tam jen, kde, kdy a s kým jsem se zase zlískala. Ale třeba bych se tomu za pár let opět zasmála nebo to prodala jako svoji autobiografii, hehe.

Pokud byste měl někdo nějakej super tip, kam vypadnout v květnu na víkend nebo aspoň na jeden den, dejte mi vědět, chystáme se Sony takovej "výlet", na všechno se tady vykašleme, sbalíme pár lahví rumu a vrátíme se jako vyměněný.

Z příštího týdne mám strach, nikdo po mě nic nechtějte. Po nocích se budu utápět s tímhle songem od Parenthetical Girls a přes den budu bez nálady.



(P.S. : Hymna léta 2006 ve vizuálním zpracování)

Pojedeš s náma na Fluff?-Nevím.-Vezmeme suchej šampón!-TAK TO JEDU!

Breach - Kollapse / drtí mě už druhej den, myslím tím skladbu Kollapse, která je neuvěřitelná od prvního tónu.
Včera jsem konečně po dvou předem ohlášených dnech přišla domů z prodlouženého večírku. Následoval naprosto nesouměrný dialog mě a mého otce, na jehož závěru mi doporučil, ať se v červnu, až mi bude 18, seberu a odejdu tam, kde je mi líp. Necejtim se jako nějakej průserář, nic jsem neudělala, ostudu rodičům nedělám, školu neflákám a tohle si na mě dovolí...Myslím, že by se hodně divil, kdybych opravdu "odtáhla pryč".
A odešla bych právě tam, kde se sobotní párty konala. Nemá cenu plýtvat superlativy a pochvalami pro Elektročas i Tremolo. Teď zase zažívám prázdno, nudu a učení. Tak 19. května tady: http://instinct.czechcore.cz/img/kill/kill.jpg

Jdu se učit 50 stran literatury.

...a sem si ještě nalepím samolepku Fluff Wheels... (rozjímání nad novým notebookem)

Pár posledních tejdnů se snažím pochopit fenomén Líbimseti.cz. Pořád jsem na to nepřišla. Každopádně se tím bavím, i když mě občas až zamrazí, co tam najdu za lidi a co tam probíraj (a jak je to pod jejich úroveň, proboha). Mrtě moc záplawná holčina hledá čupr kámíka, co hustě plaví.

V úterý jsem byla na sedmičce na Wollongong a Part Chimp. Obě kapely mě hodně bavily, hlavně Part Chimp, stává se ze mě tvrdá holka, zjistila jsem. Bylo tam horko a dost jsem se potila (to je fráze). Pan kytarista byl trochu silnější, tak se potil snad i trochu víc než my všichni. Super křest mých nových superúzkých kalhot. (Tohle je další důkaz mojí neschopnosti napsat taky jednou něco vážně a objektivně zhodnotit nějakou akci, nemám na to prostě)
Ale dnes....večer...hahahaááá, dnes večer mi zase bude skvěle a budu se cítíit jako v alkoholovém oparu obklopená vtipnými lidmi. Kdo se ode mě chce dnes mezi 20:00 až 2:00 něco upřímně dozvědět, nechť mi dá vědět.
Na závěr pár lidí, kterých si opravdu vážím - myslím, že toto foto by mělo vstoupit do dějin.

Pardubice-Trenčín = 269.85 km

Pohoda Festival
( Air! Air! Air!)

Jsem prý ironická až za silnici, pole, cestu, pole a silnici

Vymazala bych Velký pátky z kalendáře. Pátky třináctýho jsou proti těmhle pátkům nic! O tom, co se stalo loni o Velikonocích jsem tu psala někdy v září, co se stalo letos....brrrrrrr. Ještě navíc jsem ztratila kartu na MHD nabitou na 900, naštěstí ji pan řidič linky č. 19 našel a vrátil mi ji. Den jsme zakončili se spoustou polovesnických opilých a vtipných lidí v "Baru u Nafťáka". Takhle jsem se nezasmála snad několik let, tři nový holky v jedný hospodě se starejma štamgastama....Tu mi jeden pocuchal vlasy, jeden mi svěřil tajemství, že už nemá peníze, ale chlastá dál, další nemohl pochopit karabinu na mojí tašce, potom se zase vrátil ten, co mě a Jakuba "hladil" po hlavě....A pořád dokola, pak celá hospoda křikem přivítala "někoho" (to snad ani nebyl člověk), kdo měl účes ala Jágr před 10 lety.... Byl to moc příjemný večer prostě

A teď jsem opět skončila u Pavilon M2. Ok, tak mi ten včerejšek konečně dochází.

(P.S. Chystá se mega velekapela, která nám všem vyrazí dech...!)

Nic v tomto postu není apríl

--Už druhej den podrobně zkoumám pohyby Iana Curtise (tu). Tak už vím, od koho ty taneční křeče Jakub převzal.
--Venku už je teplo, tak se může chlastat venku. To mám radost!
--Výlet do Prahy minulý týden se povedl. Make Believe : The Blow = 1:0. My bez dálniční známky : Celní policie = 1:0!
--Kdo nečte Kill indies, nežije! (killindies.blogspot.com)
--Akce jara : 21. dubna (doma nebude ani lilacova indie máma ani jeho indie táta)
--Pokračování cyklu "Moje oblíbené spolužačky"- dnes zabrousím do vod základní školy.


A nakonec skvělá mp3 od Make Believe, že.