It's just a game of love

Bolí to, když se máte s někým rozloučit. Ale ne proto, že někam odjíždí, ta dotyčná osoba je stále ve vaší blízkosti. Před pár měsíci jsem chtěla všechno změnit, chtěla jsem, ne jen z trucu, věřila jsem tomu. I přes pár hluchých a bolestivých chvil jsem to dokázala (my jsme to dokázali), ale minulost vás dostihne vždycky a rozum najednou zůstane mraky mil za vámi. Nastupuje srdce a tomu neporučíte. A proto jsem teď v situaci, v jaký jsem. Dělám tlustou čáru za miliónem pěknejch věcí. Ale stejně se mi to v srdci uhnízdilo. Doufám, že mě fakt, že jsem strašně ublížila člověku, kterýho si neuvěřitelně vážím, nebude pronásledovat napořád. No a taky to, že jsem ztratila kontakt s dalšíma super lidma. Teď jsem byla nejmíň 14 dní ulhaná a bezcitná svině a to mám za to.
Teď věřím něčemu, co rok procházelo ohromnýma překážkama, stálo to mnoho obětí a právě proto je to tak silný. Doufám. Vždyť právě tomuhle jsem věnovala celejch 12 měsíců svýho života. A srdce zase vítězí.