Babí léto je letos moje jaro.
Tolik nových zážitků, tolik citově vypjatých okamžiků, tolik slz, štěstí, zmaru....To všechno byl můj poslední týden. Všechno, co se pomalu táhlo půl roku, před pár dny vybouchlo a má to svoje následky. Citová žďímačka. Doslova. Ale žiju a to je hlavní. Sice mě dokážou i Beatles rozplakat při hodině angličtiny, ale já se nedám. Dělám věci, co jsem v životě nedělala, směju se věcem, kterým jsem se nikdy předtím nesmála, mám pocit, že všechno záleží na mně a na mém rozhodnutí, že za všechno můžu, najednou si hraju na odbornici v optice, nesmyslně se řehtám při vyslovování abecedy a žeru banány. Co já jsem jen dělala ubohého před rokem proti současnosti. Po večerech nepláču, směju se. Pláčou jiní, sakra, jen já ne. To jsem tak bezcitná? Na povel se rozbrečet neumím. Ale asi bych měla. Omlouvám se všem, kterým nějakým způsobem ubližuju, je mi líto, že narazili na tak neuvěřitelný hovado, na mě. Já neumím nic pořádně vysvětlit, pardon. Chabá omluva...
A dnes....dnes se ten mixér dovrší. Pavilon M2. Naposled. Bojím se, těším se, možná by i ta slza ukápnout mohla. Viva Liberec!
Chci zas do Paříže. Nesmírně magické místo.
( nadpis tohoto příspěvku plně koresponduje s obsahem...nebo ne? )
9 komentářů:
nakladana nadivka?
nadivka vs. nadiva !?!
k l m n o p q! ach! r s t u v w x y z! ach!
trocha slz nikdy neuškodí ..... ....když jde o tu správnou věc .....
....neskodi do te doby nez zacnou teci bezduvodne....ale i to je dobra ocista....2m
to oleandr: co si založit blog? nebo stranky?... myslim že tvoje dilka by si zasloužili pořádnou prezentaci, a ne takovyhle fragmenty v komentařích
ondrej: neuskodi, no to vis ze jo ...
so that is how i learned the lesson that everyone is alone, and your eyes must
do some raining if you are ever going to grow, but when crying don't help and
you can't compose yourself, it is best to compose a poem, an honest verse of longing or simple song of hope.
myslim ze ty fragmenty sou mozna az az ...
Okomentovat