noc s andělem

Včera večer jsem se koukala na Noc s Andělem, což už je sama o sobě záruka dobré zábavy. Hosty byli Sunshine. Nevěděla jsem, jestli mám brečet nebo se smát. Anděl začíná bejt senilní, mám ten dojem. Pořád se jen smál, zasekával se a to, že neví, kdo je Thurston Moore se snažil dalším ze svých trapných úsměvů. Hrůza. Sunshine si z něj celou dobu dělali srandu a lhali, Pavel Anděl se opět jen smál. No a ty fanoušci. To, že jsou mladý, budiž. Ale je vidět, že začali sunshine posluchat po vydání tý jejich nejnovější strašný desky, kterou jsem si radši ani nikdy neposlechla. Jakmile začali hrát nějakou jejich "vypalovačku" z loňský desky, už měla mládež ruce nahoře a poskakovala. Něco ze starších desek? Bez výraznější odezvy. Plus, co jsem teda já za dob mýho fanouškovství /hehe/ nezažila : první řada se pere o to, kdo si na Karla sáhne, kdo mu sáhne na kytaru. Zase si z nich Karel dělá prdel, to je poznat hned.

možná jsem se na to radší koukat neměla, ach jo, jdu si pustiti velvet suicide.

nejlepší

teď to frčí "na Havelku"

Asi sem zase začnu víc psát.

Stalo se mi pár věcí. Třeba jsem konečně vyvinula nějakou snahu kvůli vysoký škole. Neměla jsem to dělat. Obor co jsem nejvíc chtěla, je úplně něco jinýho než tvrdí učitelský noviny. Všichni chtěj "hlavně vypadnout z Pardubic", já to mám úplně naopak, jako nouzovku si asi dám Prahu. Doufám, že tam nebudu muset. Praha je krásná v noci, je krásná na výlety a na nákupy, ale žít bych v ní nedokázala. Je to dost "super", když absolutně nevíte, co s váma bude za půl roku, za rok, za 15 let....

No a taky se teď hodně řeší maturák. Vedou diskuze o nástupu, kterej nikdo zatím nevymyslel a myslím, že to nakonec skončí absolutně trapným klasickým nástupem na nějakou neskutečnou hudbu. Ale pozor, řeší se také: nestihnu kadeřníka kvůli tý blbý zkoušce nástupu, musím do solárka!!!!, nemám boty, budeš mít drdol?, budeš mít pod šatama podprsenku?, nevejdu se na záchod, protože budu mít šaty se čtyřma obručema, mám strach, že mi to nebude slušet. Hádejte, kolik z těchto problému řeším i já :) Jo, ples máme 22. února.

Bradford Cox je génius.

Právě poslouchám:


Vítěz soutěže o nejblbější blog: http://fan-of-mcr.blog.cz/. Se divím, že jsem se o něm ještě nezmínila, možná si ten blog dám jako domovskou stránku.

Nejlepší pan křesťanský učitel na světě se smál tomu, že přejeli štěně. Nesnáším filosofii, nesnáším křesťanství.

holky, která mi ho nažhaví? soused, Rosice, Nový rok, asi 0:20

Vánoce byly průměrný, ale vlastně hezký. Silvestr nebyl velkolepej, ale možná i proto lepší než ty minulý. Bohužel zase bojuju s návratem do školy, s učením, budu bojovat s ksichtem jednoho blba profesora (nebudu jmenovat, chci dostudovat)...no píšu to tady po každejch prázdninách.

loni bylo nejlepší: Kubík, O2 sestry, máma (děkuju za vaši trpělivost, počítám s váma ještě na hodně let dopředu, držíte mě) potom taky Fluff, prázdniny, občasné párty, deerhunter a všechny naše zvířata, málo piju!

v novým roce chci míň depresí a pláče, víc volna a maturitu.

těšilo mě

je dobrééééééééj !!!!!!

Dneska v noci jsem měla horečku. Zdálo se mi, jak áčka začaly chodit. Myslím ty písmena. Spala jsem asi jen tři hodiny. Kupodivu teď ospalá nejsem. Ve škole jsem byla hodinu a půl na akademii, která byla hodně slabá oproti ostatním létům (teda kromě dvou čísel, ve kterých měla prsty naše třída, samozřejmě). Do vánočního času vstupuju bez peněz, s rýmou, s drzostí (dneska jsem v autobuse poslala do prdele jednu důchodkyni s kočárkem---), s divnejma pocitama.... Kvůli chřipce jsem prošvihla vánoční párty v ok baru našeho gymplu, kde se prej všichni opili, zvraceli, běhali polonahý venku v mrazu a vznikly tam vztahy na jednu noc.


letos vánoce s liars (když vygooglíte liars, každej pátej nalezenej záznam se týká Bushe...)

pěkné vánoce a nejezte kapry, chudáky

úchylné, že?

koule jsou jen designová záležitost

minulej tejden jsme dvakrát přeinstalovali celej windows. Mám pryč svoji hudbu. Teda teď už si ji všechnu postupně stahuju zpátky, ale i tak...A nejdou repráky. Není na ně totiž místo v zásuvce, nepřekonatelnej problém, fakt.

v pátek jsme byli se školou v Praze. Pustili nás na codex gigas (Ďáblova bible, he) na deset minut s osmi úplně cizíma lidma. Celkem nás tam bylo deset. Sice budu maturovat z dějepisu, ale jsem barbar. Co tam ty lidi předváděli kvůli jedný otevřený dvoustránce knihy...Kdybych byla násilník, rozmlátila bych to tam. Ale jelikož jsem blázen, nahlas jsem se smála. Deset minut se vleklo a ostatní se na ten poklad dívali ze všech úhlů, poměřovali její šířku, zatímco já rudla smíchy.

Za 14 dní už bude po rozbalováni dárků, ale abych měla už klid, prosímvás, nenapsal byste mi někdo třístránkovou esej na téma krize rodiny? nedávám to.

polopi*a

Minulej tejden byl dost hektickej...Pardubice (škola), Praha (Mono), Bohdaneč (domov), Brno (Daitro), Rosice (?). Do toho jsem byla skoro svědkem vraždy na Vinohradech (mám nejlepší orientační smysl), více či méně brutálních nehod, totálně prázdnýho nočního hypertesca. A těch buzerací! Ještě že si to nenechám líbit...

Líbí se vám muži, co nosí vesty? Pletené, kárované, černé, šedé, hnědé? A do toho košile s krátkým nebo dlouhým rukávem?

Přemejšlím, jak dlouho mě ještě může bavit poslouchat jenom jednu kapelu...


Jsem zas tak ospalá, vždycky si po škole naplánuju, že půjdu spát a pak zkejsnu u počítače na hodiny...dneska taky nic. To jsem zvědavá, jak to zase doženu.

tenhle víkend mě to samotnou doma baví

a vidět dneska v noci koncert deerhunter, tak to se mnou švihne.

ahoj adriano!

Mám ani ne 14 dní do odevzdáni seminárky z dějepisu, teď dokončuju detaily a zjišťuju že náš počítač je už úplně na odpis, už rezignoval na ukládáni obrázků, každejch pět minut vypadává internet (internet nám nešel 8 dní! Debilní O2!) a k tomu se ještě přidala moje neschopnost, nechápu, jak se ve wordu číslujou stránky! A nejde ani tiskárna...

Máme ve škole v prváku naprosto unikátní stvoření. Jmenuje se Mariana. Tvrdí o sobě, že jí gymnázium nevyhovuje, jelikož je jich velice pokročilá v pěti světových jazycích a tahle škola ji jenom zbržďuje. Nechává se oslovovat "Královno" a její otec vlastní firmu na Ukrajině. Ona sama už taky podniká v kosmetické firmě. Všichni se jí smějeme - pro dokreslení - libimseti.cz/mariana-p.

Včera jsem byla na výstavě koček, hehe

Dávám si hrozně dobrej dort s kokosem...na tvou počest, Kubíku. Všechno nejlepší :)

můj podzim

Chtěla jsem dát ahoj všem sentimentálním postům tady na blogu, ale nedodržím to. Protože teď poslouchám nový album Khoiby, Mellow Drama a oddychla jsem si, že to není průser. Khoiba je jedna z prvních "lepších" kapel, na který jsem začínala, takže k ní vždycky budu mít kladnej osobní vztah...Mellow Drama se v některejch momentech přesně trefilo do mojí letošní podzimní nálady. Takže hned tak se od něj neodtrhnu...

Co se týče tohoto víkendu, byl o den delší, nekonečněkrát krásnější než všechny ostatní a definitivně mě utvrdil v tom, že odteď dost věcí přesouvám na vedlejší kolej a věnuju se hlavně tomu, co je pro mě nejdůležitější.

přiznávám se, že:

jsem házela vajíčka z našeho balkónu na ostatní balkóny našeho sídliště

jsme psaly naivní anonymy o jedný krávě, co jsme nesnášely. Jejím rodičům, o tom, že jejich dcera kouří

jsme kradly vánoční pohledy ze schránek a chtěly jsme je tam vrátit o velikonocích

jsme se zašívaly do sklepa ke kamarádce a prohlížely si tam Leo s Kačenkou Kornovou atd.

jsme nahrávaly fiktivní rozhovory na magneťák (tu kazetu mám dodneška doma)

jsme podpalovaly úplně všechno (u hlavního uzávěru plynu!) od novin až po plast a pozorovaly, jak krásně teče,

to vše ve věku 11-12-13 let. Dneska jsme ve škole s Renatou vzpomínaly, no.

to už je dávno, kdy někdo chválil moje nadpisy...

Už se těším na Vánoce. Mám je ráda, ne jako ostatní a to jejich "jéžiši, zase nakupovat dárky a těch peněz...". Já to přiznám. Miluju Vánoce. Drží se to ve mně od dětství. Být s těma, kdo vás maj rádi a nestresovat se, nechodit do školy...Jsem magor no, že o tom píšu už teď s takovym předstihem, jenomže to brzký stmíváni se venku mi úplně přivodilo adventní atmosféru. A taky mi solidně hráblo. Jsem praštěná víc než kdy předtím. Jsem drzá na učitele. Řvu bez důvodu. Nedělá mi problém poslat někoho do háje. Pořídila jsem si líbimseti atd. A dneska se mi zdálo o mojí maturitě, která se odehrávala na balkóně velkýho sálu, kde mezitím hráli Mono, otočený k divákům zády. Nevim no.

Žiju pro pátek. Jen pro tenhle pátek!

a když už mono, tak tedy tématicky mono

hele má to z nás nejčastěji se mi zdá

2 roky! och!

deerhoof!

nicnedělání!

indie porno!

(ne, jsem v pořádku, je mi fajn.)

jsem zjistila, že 21.10. byla velká akce BLOGNĚME SI O SEXU, jenomže já to propásla. to by bylo pošušňáníčko...

já jsem rapper od narození, já nepatřím do vězení

Po delší době poslouchám Pavilon M2 a vzpomínám na doby, kdy jsem si Aquarius pouštěla vždycky před spaním. Já vůbec hrozně ráda vzpomínám, ale to vy už dávno víte. Teď jsem se přenesla do intervalu před dvěma-jedním rokem. S odstupem času mi připadá, že předtím se nic nedělo a všechno se vmáčklo právě do toho jednoho roku. Jsem blbá, že jsem tehdy mazala sms zprávy, ale přesto si pamatuju jednu skvělou, která zněla nějak takhle: "Mám tě rád, ale jestli se do tebe zamiluju a ty mně ublížíš, tak grrrrr". No. Možná jsem si v tý době stěžovala, jak je to všechno hrozný, ale teď na to vzhlížím s úsměvem. Vzhledem k faktu, že dneska překvapivě nejsem ospalá a mám tuhle náladu, očekávám dlouhou noc.

stužkovák byl fajn, tohle foto není tak roztomilé, jak by se na první pohled mohlo zdát, šlo totiž o chemické předávání informací mezi mravenci.

nebreč

No a máme tu konec týdne, kterej byl sice krásnej, ale bohužel strašně krátkej. Ve čtvrtek jsem stihla na sedmičce i moc dobrej koncert Picastro, kterej byl příjemnou změnou, něco takhle pěkně smutnýho jsem naživo už dlouho neslyšela. Bohužel stinnou stránkou koncertu bylo pár lidí, víme, že, ehm. A tehdy na mě pomalu začala dolíhat představa sobotního rána, který jsem samožřejmě nezvládla, ač jsem se snažila to nýst statečně. Včera mě dost bolela hlava a opuchly mi oči, učit se nějaký kreténský asijský státy i s hlavníma města mě ani na okamžik nenapadlo.

No a taky jsem si prožila stužkovák, docela v pohodě, 75% spolužáků opilejch a ta jejich upřímnost! Nejvíc mě pobavila hláška:

"No, ty Renato, ty jseš super, tebe mám moc rád, no a ten tvůj včerejší sloh, to mě skoro rozbrečelo. No a Ivo, tebe mám taky rád, ale prosím tě, zůstaň emo a nestyď se za to!".

Sháním album All Fabulous Things Turn Out To Happen od Waawe. Nutně! Pomůže mi někdo?

Blbne nám monitor, bliká, hraje si s barvama, blik sem, blik tam...

i have battles in my life

Poslední týdny a dny mě donutily rozdělit lidi kolem sebe na ty, co miluju a na ty, co nenávidím. Po setkání s pár lidmi jsem si u některejch opět potvrdila, že bez nich nemůžu existovat a naopak že některý mi už nemůžou nic novýho dát a nemám si s nima co říct. Jenomže co je nejhorší paradox... S tou druhou skupinou se musím vídat mnohem častěji...

Poslouchám Isis a vím, že mě čekaj těžký časy... ale o tom určite ještě později.

to jsem na tom už teda pěkně bídně, že sem dávám svoje fotky
ale tahle není jen tak ledajaká
ta je totiž rumová

blow up

Pamatuju si, jak nám v osmý nebo devátý třídě na základce náš tehdejší ředitel, bohém a zároveň učitel výtvarky (nevím, v jaký souvislosti, možná s pop-artem) vyprávěl o filmu Zvětšenina. Měla jsem před ním respekt (nevím teda proč, když jsem stejně měla protekci), trochu jsem se ho bála. Ale v některejch věcech to byl machr. Zatímco drtivý většině těch drzejch spratků to šlo jedním uchem tam a druhým ven, mně ta zvětšenina v hlavě uvízla.

A ve středu jsem si odbyla nejsilnější filmovej zážitek od Rozhovoru. Geniální. Pět hvězdiček.

ivavi on csfd

trhla jsem svůj osobní last.fm rekord v poslechu jediný skladby za tejden. 27. slabý, já vim

když já pane kytí nevím, co to ta menomena je??

zasekla jsem se
na Menomena
na albu i am the fun blame monster

p.s. už usilujeme o vyhazov našeho novýho učitele

já jsem hledal sovičku!

Jak já miluju tyhle večery, když hugedick není doma, můžu si sedět u počítače celou noc a poslouchat hudbu....
Už jsem pomalu zapomněla, jak skvělý jsou víkendy ve školním roce. Že můžu po smrtelným týdnu spát 10 hodin a s novou woo třeba vzpomínat, kdy jsme se v životě nejvíc opily.

jo a jinak pokud ještě neznáte server kozicky.info, tak to napravte. Ale spíš to čtěte než na to koukejte.

zlobíš mě jak svině ty vole

co se děje na fotce? toť otázka

Rozpadl se mi můj vnitřní svět. Byla jsem nucena opět vstoupit mezi lidi, kterým nechci a nemůžu říct nic intimního, mluvit s nima o mým soukromí a tom, co třeba poslouchám. Myslím, že ani jeden se ani zdánlivě nepřibližuje těm, kterejch si nejvíc vážím. Po těch se mi už strašně stejská, i když jsem je neviděla jen pár dní a přitom jsou ode mě jen pár metrů. Každej večer padám do deprese. Do toho to počasí...Novej neskutečnej učitel, kterej mě má na můj kdysi oblíbenej maturitní předmět...No neodmaturuju. Nemám šanci. Učitelé začínaj chrlit maturitní otázky a vážný řeči, do toho se každej ještě ptá, kam půjdeme na vejšku...Už strašně chci aby bylo aspoň 20.září.
Nevím....nejspíš si teď půjdu lehnout, zahrabu se do teplý peřiny a budu vzpomínat na to nejlepší volno a léto mýho života a k tomu si pobrečím nad tím, že letos kvůli učení nebudu mít čas na to a na ty, co mi zvedaj náladu...

Jo a je mi jedno, co si o mě ve třídě myslej, protože já na vás kašlu. Na všechny. Jste mi víte kde.
A Hugedick mi je taky tam - smazal mi winamp (asi aby měl víc místa na porno) a teď mě zase vyhazuje od počítače!

Lack - Simonix mi k náladě teda fakt nepřidá. Je mým dobrým zvykem, že z celý desky nějaký veselý nebo energický kapely se mě nejvíc líbí ta nejodlišnější a nejdepresivnější skladba...

ach jóóóóó